Předposlední kolo krajské ligy přípravek se konalo v Chrudimi
Zájezdy autobusem se tak trochu stávají zážitkovými. Po nedávném
doslova výletě do Lanškrouna, jsme nyní prožili zcela odlišný zážitek.
Ano, autobus doopravdy nebyl kradený. Asi i tak by se dala v podstatě
zhodnotit cesta do Chrudimi, protože styl jízdy řidiče napovídal starému
rčení, že jede s námi, jako kdyby ten autobus ukradl. Ano, své k tomu
určitě dodalo i to, že byl doslova vyhecován trenérem mladší
přípravky, „v 9 tam musíme být“. Počet nevolností 1, byl v tu
chvíli doslova zázrak.
Toto téma je zde zmíněno pouze proto, abychom si uvědomili, že děti
mají poté nastoupit k několika mistrovským utkáním a podat
odpovídající (očekávaný) výkon.
Druhý tým Letohradu nastoupil v** sestavě:** Míša, Max, Maty P.,
Honzík, Matouš K, Fanda D., Kuba, Kryštof, Míla a na poslední
zápas Lojzík
Jako první tým nám stála v cestě Nemošnice. Ano, na první pohled bylo
jasné, že to jednoduché nebude. A také nebylo, protože náš nejvyšší
hráč se jen zlehka přiblížil k výšce hráčů soupeře. V podstatě
celý tým byl o hlavu větší. Nijak nás však neválcoval svojí hrou. Hra
byla více méně vyrovnaná a přelévala se na obě strany, ale bohužel
soupeř dokázal být více efektivní než my a pomalu navyšoval skóre. Za
nás prapor statečně nesl Matouš K., který dvěma góly nakonec určil
skóre 12:2 pro soupeře. V tomto zápase jsme neměli moc štěstí, protože
minimálně 3× zvonila tyč soupeřovi branky a bohužel se zranil Matouš.
V druhém utkání jsme hráli s domácím výběrem. Hráči již před
zápasem dávali najevo, že Chrudim není jejich nejoblíbenější soupeř.
Obavy to byly zcela zbytečné, protože soupeř nevykazoval jak výškovou tak
ani váhovou převahu. Zápas, byl kupodivu hratelný, ale na naší hře se
hodně projevila ztráta tvůrce hry. Po chvíli se k Matoušovi přidal
ještě Míla, kterého limitovaly okopané holeně. Zbyl nám tak pouze jeden
hráč na střídání, který byl 100% fit. I přesto kluci se prali o co
nejlepší výsledek až do samého konce, což bylo v tu chvíli
důležitější než konečný výsledek. Nezabalili to a to se cení 2×.
Polička, mix technické a váhové převahy. Obrana soupeře budila respekt
hlavně u drobnějších hráčů naší sestavy a hbité nohy v útoku zase
motaly hlavy našim obráncům. Sestava již byla z důvodu zranění
několikrát promíchána a tak jsme se soustředili již pouze na odehrání
zápasu bez dalších ztrát a alespoň se poprat o nějaký výsledek.
Bohužel ani v posledním zápase se nám nepodařilo soupeře udržet dále od
naší brány a skóre se postupně navyšovalo. Obraz hry bylo jediné, co nás
mohlo alespoň trochu těšit, protože jsme nebyly horším týmem, šance byly
a kluci se o výsledek prali až do konce.
Druhý tým tedy v neděli bez bodu ale herní projev a snaha hráčů byly
pozitivním výstupem.
První tým si poradil se všemi 3 soupeři na výbornou a neprohrál ani
jeden zápas. Všichni hráči předvedli výborný výkon!
Naštěstí alespoň cesta zpět byla již příjemnější.
Děkujeme všem rodičům a fanouškům za podporu.