22_20251021_153241.png
197_20261004_224907.jpeg

SPŘ A turnaj doma

4.10.2026

Domácí turnaj v Letohradě byl tentokrát pro naši starší přípravku trochu netradiční. Protože se turnaje zúčastnily pouze tři týmy, nehrála se klasická kratší utkání, ale každý zápas trval 2×25 minut. Pro kluky to tak byla pořádná porce fotbalu, která zároveň nabídla dostatek prostoru ukázat, co v nich je.

Na domácí turnaj jsme měli dostatek hráčů, a tak jsme mohli sestavit dvě stabilní pětky, které jsme během utkání nemuseli výrazně měnit. V brance nastoupil Illja Torchuk. První pětku tvořili v obraně Dan Sklenář a Tadeáš „Táďa“ Sedláček, v záloze Šimon „Šíma“ Sedláček a Jáchym Pokorný a v útoku Honza „Johny“ Malínek. Ve druhé pětce nastoupili v obraně Marek „Happy“ Šťastný a Honza „Hanz“ Motl, v záloze Marek „Háša“ Hašek a Milan „Milda“ Loufek a na hrotu Tomáš „Kůťa“ Kutil.

A právě možnost hrát delší dobu na svých postech a ve stejných pětkách se ukázala jako velká výhoda.

Letohrad – Polička
10:6 (6:3)

Branky: 3× Milan Loufek, 3× Šimon Sedláček, 2× Honza Malínek, 2× Tomáš Kutil

Do prvního utkání jsme nevstoupili úplně ideálně. Polička na nás od prvních minut doslova vlétla a její kombinační hra nás trochu zaskočila. Možná si někteří hráči vzpomněli na předchozí víkend, kdy nás výrazně potrápilo Vysoké Mýto.

Polička se ve 3. minutě ujala vedení, ale kluci naštěstí nezpanikařili. Hned o minutu později srovnal Milda a o další minutu později po krásné přihrávce Kůti otočil Milda skóre na 2:1. V 9. minutě přidal další branku Šíma a o tři minuty později se prosadil také Johny.

Soupeř dokázal po dlouhém míči za naši obranu snížit na 4:2, ale prakticky okamžitě jsme odpověděli. Kůťa po rozehrávce přidal pátou branku. Polička ještě jednou snížila, ale Šíma si následně pohrál s obranou soupeře a uzavřel skóre prvního poločasu na 6:3.

O přestávce jsme doplňovali energii hroznovým cukrem a přidali několik taktických pokynů. Soupeř byl velmi šikovný a několikrát jsme jeho útoky hasili až na hranici našeho brankoviště.

Druhý poločas začal šancí Mildy, který ale tentokrát trefil pouze gólmana. Polička následně rychle rozehrála a snížila na 6:4. Milda však o chvíli později připravil krásnou šanci pro Kůťu, který se nemýlil – 7:4.

A pak přišla jedna z akcí, která přesně ukazuje, jak bychom chtěli, aby kluci hráli. Šíma krásně navázal dva hráče soupeře, posunul míč na Jáchyma, který ho po zpracování okamžitě poslal na Johnyho. Ten sice tentokrát neproměnil, ale celá kombinace byla ukázková.

Soupeř však byl z protiútoků velmi nebezpečný a znovu snížil na 7:5. Kluci ale pokračovali v aktivní a kombinační hře. Po jednom ze závarů se podařilo dostat míč na Šimona, jehož zakončení vytěsnil brankář nad břevno. Podobně si poradil i s pokusem Háši a následně také s hlavičkou Johnyho po rohovém kopu. Míč však pouze vyrazil a Johny dorážkou propasíroval míč za jeho záda – 8:5.

V závěru jsme pokračovali v tlaku a postupně navýšili skóre až na 10:5 zásluhou Šimona a Milana. Polička ještě v samotném závěru po dorážce upravila výsledek na konečných 10:6.

Za předvedený výkon si kluci zasloužili velkou pochvalu. A nebyla jen od nás. Bojovnost a nasazení celého týmu ocenil i trenér soupeře.

Letohrad – Žamberk
9:5 (4:1)

Branky: 3× Šimon Sedláček, 2× Tomáš Kutil, 2× Milan Loufek, Honza Motl, Marek Hašek

Druhý zápas jsme začali lépe a prvních několik minut jsme měli jasně pod kontrolou. Jediné, co nám chybělo, byl gól. Šíma dvakrát trefil přímo brankáře, následně zopakoval akci z prvního utkání, kdy našel Jáchyma a ten poslal míč na Johnyho. Tentokrát však Johny promáchl vedle míče. Po střídání měl velkou šanci Kůťa, který nedokázal dopravit míč do téměř prázdné branky, a Hášu zase vychytal brankář, který jeho střelu vytěsnil na břevno.

Až v 11. minutě se nám podařilo prolomit střeleckou smůlu. Johny našel Šimona, který se nemýlil – 1:0. Šance pokračovaly. Šimon následně trefil spojnici a Johny poslal z první míč nad branku. V 17. minutě se prosadil Hanz, a ještě v téže minutě poslal Milan rohový kop přesně na osamoceného Kůťu, který míč uklidil do sítě. Tato pětka v tu chvíli soupeři pořádně motala hlavu a Milan přidal ještě jednu branku – 4:0.

Soupeř se dokázal prosadit v poslední minutě první půle, a tak jsme do pauzy odcházeli za stavu 4:1.

Ve druhém poločase Žamberk hned v úvodu snížil, ale naše reakce byla opět rychlá. Kůťa našel Milana, který nedal soupeřovu brankáři žádnou šanci – 5:2.

Kluci pokračovali v aktivní hře. Šimon zvýšil na 6:2 a poté diváci sledovali několik minut, kdy se šance střídaly na obou stranách. Žamberk snížil na 6:3, ale kluci znovu zabrali a Kůťa vrátil rozdíl na čtyři góly. Háša následně trefil břevno a o chvíli později po přihrávce od Milana napálil pouze výborně chytajícího gólmana. Poté Hanz dlouhým autem našel Kůťu, který posunul míč na Hášu, a ten už se nemýlil – 8:3.

Žamberk se ale nevzdal. Illja nejprve skokem vyrazil prudkou střelu, následný závar před brankou ale sledoval ze země a soupeř dokázal míč dorazit (na 8:4). Toto byla prakticky jediná větší chyba jinak skvěle chytajícího Illji, který si za svůj výkon v brance zaslouží obrovský potlesk.

Na inkasovanou branku jsme opět dokázali rychle reagovat. Johny vyslal Šimon, který zvýšil na 9:4. V závěru jsme ještě několikrát zahrozili, ale soupeř dokázal jednou uniknout a upravil skóre na konečných 9:5.

Tentokrát opravdu jako tým

Dva zápasy, dvě vítězství a hlavně výkon, ze kterého jsem měl jako trenér velkou radost.

Kluci dnes opravdu hráli jako tým. Nešlo jen o výsledky, ale především o způsob, jakým se k nim dopracovali. Byla tam obrovská bojovnost, nasazení, vzájemné povzbuzování, a především kombinační hra. Je vidět velký posun od minulého turnaje i v samotné komunikaci. Přihrávky už nejsou jen „někam do prostoru“, ale často mají svého adresáta. Kluci si sami organizují postavení, říkají si o míč a stále více spolu během hry komunikují. Přesně tohle chceme v jejich hře vidět. Tentokrát nám navíc skvěle sedlo rozdělení do dvou pětek. Hráči si na sebe během zápasů zvykli, věděli o sobě a začali předvídat, co jejich spoluhráč udělá. A samozřejmě jim pomohlo i prostředí domácího turnaje. Přítomnost rodičů a domácí prostředí byly další motivací, která kluky hnala dopředu.

Za dnešní výkon zaslouží všichni obrovskou pochvalu. Teď už jen doufat, že na něj dokážeme navázat i na dalších turnajích.

Děkujeme všem rodičům a fanouškům za podporu a vytvořenou atmosféru!