Ještě před pár dny přemýšlel, jak vytáhne z třetiligového podpalubí Letohrad. Teď má Karel Havlíček úplně jiné starosti. Radostnější. Stal se koučem, který má dostat druholigový Sokolov do nejvyšší soutěže. Místo Martina Haška, který odešel trénovat do Sparty.

Havlíčka čeká pořádný skok. Z ryze amatérského Letohradu odchází do klubu, který už teď má srovnatelné podmínky s prvoligovými kluby. „Po sportovní stránce jsem o změně působiště nemusel přemýšlet ani vteřinu,“ říká bývalý obránce Teplic či Jablonce.

Podobné „laso“ dostal z Hradce Králové už před dvěma lety a třemi měsíci navrch. Tehdy ho ale odmítl: „Mám v Letohradu rozdělanou práci,“ vzkázal jen. „Situace se změnila. Můj odchod třeba pomůže,“ uvažuje teď devětatřicetiletý Havlíček.

Je pro vás angažmá v Sokolově vysvobozením?

Kdepak, vždyť já ještě před Vánocemi o ničem neměl tušení. Když to mám říct na rovinu, po velmi špatném půlroce v Letohradu jsem ani podobnou nabídku nečekal. Nikdy jsem se ale netajil tím, že druhá liga mě velmi láká. Přicházím do jednoho z nejzajištěnějších týmů se silným partnerem, a proto to vidím jako novou a jedinečnou šanci.

Někdo to ale může chápat jako útěk z chřadnoucího Letohradu…

Ano, já samozřejmě nesu spoluzodpovědnost za špatné výsledky a předposlední příčku mužstva. Ale v současné situaci může Letohradu můj odchod třeba i pomoct.

Nad nabídkou jste tedy dlouho neváhal?

Po sportovní stránce snad ani vteřinu (úsměv). Ale velkou roli hraje i rodina, Sokolov je přes 300 kilometrů daleko, a proto jsem ten kontrakt doladil s nejbližšími.

Co vám na to rodina řekla? Budete se všichni stěhovat?

Zatím ještě ne. Vždyť trenérské řemeslo je velmi nejisté a nikdo neví, co bude za půl roku. Bude to tedy tak trochu na zkoušku a jsem se všemi domluvený, že pět dní budu v Sokolově a dva dny s rodinou.

Jdete do úplně neznámého prostředí?

Ano a je to podle mě dobře, protože přicházím s čistým štítem. Tak trochu znám jen exhradecké Duchniče s Kaplanem.

Do Sokolova začaly proudit nové posily bezprostředně po skončení podzimní fáze druhé ligy. Můžete si tedy ukázat prstem a máte nového fotbalistu?

Takhle to nefunguje (smích). Sokolov udělal v létě posily za 12 milionů korun a další v nejbližší době nejsou v plánu. Strategie klubu je ale jasná a sympatická – vždyť z dvacetičlenného kádru jsou jen dva hráči na hostování.

A co váš asistent? Mohl jste si jej vybrat?

Jistě, vybral jsem si Jiřího Saňáka (bývalý trenér extraligových dorostenců Slavie Praha – pozn. autora), se kterým se dobře znám, protože pochází z Ústí nad Orlicí. Také zbytek realizačního kádru i vedení klubu tvoří mladí lidé, což je další výhoda.

Sokolov má nesrovnatelně vyšší ambice než Letohrad. Už jste s vedením mluvil o tom, co od vás očekávají?

Ano, ambice jsou velké, ale do ligy zatím nechtějí. Prvotní je stabilizace kádru a výsledkově navázat na povedenou první část sezony (Sokolov je šestý se ztrátou šesti bodů na druhou Jihlavu, nastřílel nejvíce branek ze všech týmů). Až bude stát nový stadion, což by mohlo být za dva tři roky, chtějí se pokusit i o první ligu.

Jaký skok jste udělal? Přicházíte z amatérských podmínek do plně profesionálního klubu…

Obrovský! V Letohradě jsme to pytlíkovali ve dvou třech lidech, tady je k dispozici široký aparát, výborné zázemí a velké ambice. To jsou další plusy pro Sokolov.

Zachrání se podle vás Letohrad ve třetí lize?

Doufám. Ale musí být všichni zdraví. Když nám na podzim kvůli zranění vypadlo pět fotbalistů, z toho čtyři obránci, bylo to zoufalé. Chtělo by to udělat v prvních dvou zápasech šest bodů, aby z mužstva spadla deka.

Převzato z www.idnes.cz