FK Letohrad – SK Pardubičky 6 : 1 (2 : 0)

Góly: Adamec M. 2, Kanon 2, Gregor, Šítek

Sestava: Pavlík Radek – Adamec Michal, Třetina Jakub, Šulc Ben, Kanon Robin, Fišer Max, Fišer Jan, Švercl Dominik, Nastoupil Dominik, Sladký Jiří, Vinkler Maty, Šítek Vojta, Gregor Alex

Radim Adamec: 16. kolo krajského přeboru mladších žáků jsme odehráli na domácí půdě proti Pardubičkám. Hrálo se za krásného letního počasí, na výborně připraveném pažitu, před početnou diváckou kulisou rodičů a prarodičů. Prostě ideální podmínky. Na zápas jsme se důkladně připravovali a nechtěli jsme nic podcenit. Pardubičky totiž před týdnem porazili Českou Třebovou, která nás na jaře jako jediná připravila o tři body. Hned od počátku zápasu jsme hráli velmi důrazně, kluci se i přes teplé počasí výborně pohybovali. Soupeři jsme nenechali metr volného místa pro rozehrávku. Sami jsme vyhledávali volné prostory, a především po stranách se nám to s úspěchem dařilo. V prvních minutách jsme si hned vytvořili několik střeleckých šancí, ale buď nás vychytal vysoký brankář soupeře, nebo jsme trefili tyč. Až ve 24. minutě jsme dokázali jít do vedení, paradoxně po „šouravé“ střele, která sotva přešla brankovou čáru. Ale díky tomu se na kopačky našich kluků vnesla pohoda a předváděli jsme nejlepší výkon jarní sezóny. Akce střídala akci, měli jsme spoustu střel, nastřelili 5× tyč a také jsme dávali góly. Jako trenéry nás zahřálo u srdíčka, když kluci dokázali skórovat po akci, kterou celé jaro trénujeme – brankář rozehraje do strany, obránce převezme míč, vysune krajního záložníka, ten uteče po křídle, nacentruje, zadní tyč zavírá druhý krajní záložník, dává gól dělovkou pod břevno. Akce na deset sekund a pár doteků – fantazie. Soupeř hrozil pouze z několika rychlých protiútoků a ze dvou standardních situací, jinak jsme ho k ničemu nepustili. Gól jsme dostali snad po jediné chybě při rozehrávce před naším pokutovým územím. Všichni kluci si zaslouží velkou pochvalu za skvělý kolektivní výkon. Utkání se nám extrémně povedlo, dali jsme hodně gólů, většinu akcí jsme řešili fotbalově a na závěr jsme si mohli po zásluze užít vítězný pokřik.